Horní menu

Drobečková navigace

Úvodní strana > Vyřazené > Z výšky....fotografie Mořic

Z výšky....fotografie Mořic

Zámek Mořice

Mezi největší zajímavost Mořic patří věž zámku, která bývá večer osvětlena.

Někdejší pavlánská rezidence, nástupce tvrze připomínané v Mořicích poprvé r. 1384. Údaje v literatuře, že tvrz byla po třicetileté válce zbourána, v zámecké zahradě však se z ní dosud dochoval "kopec ovál. tvaru o rozměrech 30*65 m", nebyly archeologicky ověřeny. Stejně nepodložené je tvrzení, že nynější zámek vznikl v 80. letech 17.století.

Nevýrazná architektura, do niž navíc zasáhla úprava vynucená požárem r. 1807 a podniknutá zřejmě až po r. 1816, dovoluje pouze rámcové datování vzniku stavby do konce 17. stol., případně do doby kolem r. 1700. Archivně je doložena dostavba věže r. 1709.

Volně stojící budova obdélníkového půdorysu, dvoutraktová, jednopatrová s půdním polopatrem; v ose hlavního průčelí polyg. věž spočívající na hranolovém podnoží tvořící nevýrazný rizalit vystupující z hmoty stavby. Hladké fasády členěné lizénami jsou prolomeny prostými obdélníkovímy okny; ta mají pouze v patře parapetní římsu. Vstup do budovy portálem flankovaným sloupy nesoucími prolomený segment. fronton. Portál vede do podběží a navazujícího průjezdu, zanklenutého valeně s výsečemi. Obdobné klenby mají také všechny přízemní prostory a chodby v patře, světnice jsou plochostropé. Na obytnou budovu navazují ve dvoře hospodářská stavení.

 

Tato část je opisem z knihy Bohumila Samka, Umělecké památky Moravy a Slezska 2, 1999.

Kostel stojí patrně na místě kaple neznámého stáří (Gr. Wolný píše, že v Mořicích se kostel připomíná v letech podle 1384 a 1437; pokud je tato informace správná, zanikl bez stopy v terénu). Podle nepublikovaného archivního výzkumu A. Foltýnové (-Horynové; diplomní práce z r. 1967) svatyně vznikla ve třech etapách v letech 1703-07, 1708-09, 1728-29 (pamětní nápis v kartuši nad portálem udává, že kardinál V.H. Schrattenbach kapli vysvětil 13. června 1728 ke cti sv. Františka z Pauly). Nelze ovšem vyloučit, že již od počátku existoval úplný projekt kaple, vypracovaný v duchu architektonické tvorby Giovanniho Pietra Tencally. Na figur. výzdobě balustrády se podíleli Jan Václav Sturner, Filip Satler, Josef Winterhalder st. a Jan Michael Scherhauf. ( Z písemností vyplývá, že olomoucká konsistoř 21.6. 1703 povolila stavbu "domácí" kaple; pavláni ji mají stavět vlastním nákladem). R. 1705 byla zřejmě hotova hrubá stavba, r. 1707 jí však chyběla střecha a 4. července t.r. konzistoř další práce zakázala. R. 1708 získali Pavláni souhlas k pokračování ve stavbě a 10. listopadu 1709 byla kaple vysvěcena. Tak vzniklo jádro dnešní stavby bez boč. kaplí, portiku a teras.

více se dozvíte zde

A ted ochutnávka všech fotografií