Slavnostní otevření kolumbária a Zahrady pěti smyslů 2025

V Mořicích byla slavnostně otevřena dvojice výjimečných projektů, které propojují tradici, přírodu, architekturu a komunitní spolupráci. Architekti z Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně (FA VUT) zde společně s obcí a dobrovolníky vytvořili netradiční kolumbárium z dusané hlíny a zároveň vznikla nová Zahrada pěti smyslů – naučné místo klidu, rozjímání a smyslového vnímání světa kolem nás. Do obou projektů se zapojily desítky lidí napříč generacemi i obory.

Kolumbárium

Unikátní stavbu architekti navrhli a postavili za využití tradiční technologie, která se vrací do současné architektury. Postavení středně velkého komunitního objektu je významným výstupem projektu Hlína pro lidi. Ekologické a ekonomicky příznivé komunitní stavby z nepálené hlíny. Objekt kolumbária na hřbitově v obci Mořice byl navržen studentem Janem Peřinou pod vedením akademických pracovníků. „Velkým tématem bylo odlišení kolumbária od hřbitovní zdi. Kolumbárium by totiž snadno mohlo působit jako součást oplocení areálu hřbitova nebo jako jen další zeď bez jasného účelu. Aby došlo k jasnému odlišení, kolumbárium přesahuje svou výškou zeď, a především není omítnuté a tím více kontrastuje proti bílé stěně,“ uvedl architekt Jan Peřina.

Tradiční materiál, současné využití
V rámci atypického návrhu byly uplatněny teoretické poznatky získané z jednotlivých výzkumů, které byly prohloubeny na letních školách či participativních workshopech. Dusaná hlína je tradiční technologie, která se v posledních letech dostává stále více do popředí. Letní škola architektů byla věnovaná právě konstrukcím z dusané hlíny. Po zkoumání v laboratoři na univerzitě vybrali odborníci pro výstavbu druh hlíny, která měla pro tyto účely optimální vlastnosti. Základní myšlenkou architektonického návrhu bylo využití procesu přirozeného stárnutí materiálu. Architekti museli pracovat také s tím, že každá strana kolumbária bude jinak povětrnostně exponovaná a tím pádem bude jinak stárnout. U běžných staveb je proces stárnutí nežádoucí, což je obvykle vyřešeno omítkami nebo stabilizací povrchu či celého materiálu. „Eroze pohledové dusané hlíny je způsobena především vodou, která stéká po stěně kolumbária a vymývá hlínu na povrchu konstrukce. Tento proces ustane, když tímto vymytím vystoupí na povrch zadusané kameny, které takto stékající vodu zastaví a nechají odkapat na zem. Přeruší tím dráhu vody a eroze se začne zpomalovat až nakonec téměř přestane postupovat,“ vysvětlil architekt Jan Peřina.

Společné dílo studentů, pedagogů a komunity
Stavba probíhala ve spolupráci studujících a vyučujících FA VUT s místními obyvateli, dobrovolníky i zájmovými skupinami. Práce na místě trvala několik let a stala se příkladem skutečné komunitní výstavby. Na projektu se podíleli lidé napříč generacemi, profesemi i kulturami – od dětí až po seniory, místní i zahraniční účastníci. Zapojilo se také Centrum denních služeb vyškovské Charity.
Velké množství času bylo věnováno v rámci třetí role univerzity také internacionalizaci a sociálnímu přesahu práce. Projekt ověřil, že je nejen možné, ale i přínosné, pracovat s různorodými skupinami – genderově, věkově, jazykově i kulturně – a společně vytvářet udržitelnou architekturu s přesahem. V realizaci byly uplatněny všechny dílčí části výzkumu Hlína pro lidi do jednotného celku. „Výzkum komunitního způsobu stavění byl jedním z hlavních cílů projektu Hlína pro lidi. Během stavby kolumbária jsme spolupracovali s různými skupinami a vytvářeli pracovní týmy i mezi lidmi, kteří by se v běžném životě téměř neměli možnost potkat. Vzniklá přátelství, osobní vztah k místu, účelu i stavbě samé jsou spolu s postaveným objektem zásadním výsledkem naší práce,“ uvedl hlavní řešitel projektu Zdeněk Vejpustek.

Technologie s environmentálním přínosem
Při stavbě byly využity tzv. zelené technologie s ohledem na životní prostředí a technické možnosti. Projekt přispěl ke zvýšení povědomí o environmentálně příznivých stavebních materiálech a potenciálu komunitní výstavby. Ohlasy a zkušenosti se objevily i ve studentských závěrečných pracích a výuce.
Obec Mořice se zhruba 500 obyvateli doposud kolumbárium neměla. Nová stavba tak nejen rozšířila možnosti pietního uložení ostatků, ale také ukázala, jak může obec těžit z partnerství s akademickou institucí. „Z původního záměru a oslovení mladého architekta, kdy měla obec vizi vytvořit kolumbárium v historizujícím stylu, se vyvinul nadčasový návrh s hlubokou myšlenkou. Na počátku realizace bylo mnoho neznámých, které se však ve spolupráci skvělého týmu VUT, obce a dobrovolníků podařilo ujasnit. Kolumbárium je moderní, avšak s respektem k tradici a ekologii, s úctou k předkům a dílem poctivé ruční práce. Přístup založený na propojení tradic s moderními metodami je pro Mořice typický,“ doplnil starosta obce Tomáš Pavelka.
Výuka, výzkum i realizace pod jednou střechou

Kolumbárium vznikalo od prvotního návrhu až po samotnou výstavbu pod vedením Fakulty architektury VUT. Ta zajišťovala návrh, projekci, stavební řízení i realizaci. Na části prací se podíleli i studující a pedagogové z Fakulty stavební. Projekt propojuje všechny tři role univerzity – vzdělávací, výzkumnou i společenskou.

Zahrada pěti smyslů

Díky spolupráci obce, architektů a mnoha odborníků a zkušených řemeslníků byla kromě kolumbária slavnostně otevřena také Zahrada pěti smyslů – prostor, který vybízí k zastavení, odpočinku a vnímání světa kolem nás všemi smysly. Nově upravená část hřbitovní zahrady navazuje na myšlenku propojení přírody, lidského těla a duševního prožitku.

Zahrada pěti smyslů byla vytvořena jako přirozený doplněk prostoru posledního odpočinku a zároveň jako součást naučné a relaxační zóny. Každý z pěti smyslů – zrak, sluch, čich, chuť a hmat – zde má své zastavení, které návštěvníka seznamuje nejen s fyziologickým fungováním smyslů, ale také jej inspiruje ke vnímání a přemýšlení.

Zastavení pro zrak připomíná, že právě oči nám zprostředkovávají nejvíce vjemů z okolí – barvy, tvary i světlo. V zahradě jsou proto použity pestré výsadby a vizuálně zajímavé struktury. Sluchové vjemy představují třeba šumění větru v korunách stromů nebo zvuk vlastních kroků – připomenutí, že i ticho má svou hloubku. Čichové zastavení pracuje s vůní bylinek a květin, které návštěvník potká při procházce – nos zde zachytí jemné i výraznější aromatické stopy. Chuť, ač na hřbitově méně očekávaná, je symbolicky zastoupena rostlinami, které připomínají jídlo, tradici a domov – například mátou či měsíčkem. Dotyk pak doplňují různé textury materiálů, které si návštěvník může osahat – od jemné hlíny až po hrubou kůru stromu.

Zahrada tak rozvíjí další rozměr celého prostoru – vztah k sobě samému, k druhým i k místu, které není jen o odchodu, ale i o vědomém bytí, klidu a smyslovém spojení se světem. Stejně jako kolumbárium i tato část prostoru je výsledkem spojení tradice, inovace a poctivé spolupráce mezi studenty, pedagogy a komunitou.

Spojení moderní architektury s přírodními materiály, odborného vedení s dobrovolnickou pomocí a smysluplné práce s pietním prostředím vytvořilo v Mořicích místa, která mají přesah daleko za běžný rámec výstavby. „Vznik kolumbária a Zahrady pěti smyslů je krásným příkladem toho, jak může spolupráce s akademickou sférou obci přinést nejen kvalitní a promyšlené dílo, ale také hlubší vztah k místu a lidem. Jsem hrdý na to, že jsme v Mořicích mohli být součástí něčeho tak výjimečného. Přeji všem, aby měli ze staveb radost a souzněli s nimi,“ uvedl závěrem starosta obce Tomáš Pavelka.

Další fotografie Článek na webu Novinky.cz